Manzer Robert - Lebens- und Arbeitsbilder sudetendeutscher Lehrer (Život a práce sudetoněmeckých pedagogů)Robert Joseph Manzer (*25. 9. 1839 Bohosudov - †3. 5. 1913 Děčín) - Neúnavný organizátor, potomek hudebního teoretika, skladatele, okresního inspektora v Bohosudově (Mariaschein) Mariaschein, říšského rady a profesora litoměřického učitelského ústavu, Josepha Dionyse Manzera (*2. 11. 1808 Stvolínecké Petrovice [Petersdorf] - † 26. 9. 1882 Litoměřice) a Rosiny Böhmové působil (1865 - 71) jako suplent na litoměřické reálce a ve čtvrtek 28. 9. 1871 byl na zbývajících 42 let povolán do pozice ředitele nově otevřené dívčí i chlapecké měšťanky v Děčíně DěčínD) Podmokly a Děčín. (Dźěčin, Jěčina, Tetschen) Tetschen-BodenbachTetschen (Gerichtsbezirk), kde setrval do smrti. Brilantní řečník náležel po nejedno 10tiletí ve zdejších prestižních společenských kruzích k duchovním vůdcům a pro pozoruhodný neotřelý vtip i bystrý humor také obdivovaným osobnostem, rovněž tu víceméně stanovil nehynoucí koncept jak všeobecného (dívčí škola, školka), tak postgraduálního a odborného vzdělávání (obchodního, plaveckého atd.) Za vynikající činnost mu byl udělen zlatý kříž, mnohá vyznamenání zemské i okresní školní rady a dokonce ministerstva spravedlnosti. Byl aktivní i jako spisovatel, spolu s otcem Dionysem (z jehož pozůstalosti vydal paměti, končily ale r. 1840 a nezachycovaly dění kol r. 1848) se mj. autorsky podílel na publikaci Allgemeine Erziehungslehre für Lehrerbildungsanstalten (Obecná teorie vzdělávání v učitelských institutech), jíž otiskl obchodník knihami a dražebník (od r. 1890) v Lipsku (Lipsk, Leipzig) Alexander Danz. Na téma ‘školství’ zaníceně přispíval do žurnálu Mitteilungen des Nordböhmischen Excursion-Clubs (Zprávy Severočeského Exkursního klubu) vydávaného (1878 - 1938) v České Lípě Böhmisch LeipaČeská Lípa (Čěska Lipa, Böhmisch Leipa) Böhmisch-Leipa (Stadt), horlivě kooperoval s nakladatelem Franzem Frischem a světoznámou vídeňskou firmou Anton Pichler’s Witwe & Sohn a byl i mimořádným činovníkem norimberského germanistického muzea. V sobotu 15. 6. 1878 ho ustavující schůze zvolila předsedou Horského spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz) a později (1884) na valné hromadě v Srbské Kamenici Srbská Kamenice (Windisch Kamnitz) (Serbske Kamjenicy, Windisch Kamnitz) Windisch-KamnitzWindisch-Kamnitz prohlásila čestným členem (ve správě vlastně působil 35 let a zásadně ovlivňoval finanční strategii sdružení). V r. 1878 čítala instituce na 120 činovníků a ve větších obcích přes 20 poboček. Zřizovala pěšiny, železná zábradlí, schodiště, lávky, mosty, chaty, vyhlídkové věže, ubytovny i hostince.
Robert Manzer mj. pronesl v sobotu 4. 5. 1890 proslovy při otevírání Edmundovy soutěsky (Edmundsklamm) a nové restaurace na Růžovském vrchu Růžovský vrchRůžovský vrch - rozhledna (Rosenberg)Růžovský vrch (Rosenberg) Der RosenbergRosenberg, oba slavnostní akty popisuje C. Schramm z Podmokel PodmoklyD) Podmokly a Děčín. (Bodenbach) BodenbachTetschen-Bodenbach v článku Eröffnung der Edmundsklamm und der Restauration auf dem Rosenberge zveřejněném v 5. č. (str. 92 - 93) magazínu Nordböhmische Touristen-Zeitung (Severočeské turistické noviny). Stezkou Manzer Weg propojila v r. 1902 sekce Königswald (vznikla r. 1900, řídil ji p. Zehart) Libouchec Libouchec (Königswald) (Königswald) Königswald se Sněžníkem Sněžník (Schneeberg), nad nímž pokračovala Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg) na vrchol stolové hory (723 m) Děčínský, resp. Vysoký Sněžník Děčínský SněžníkSněžník
(Hoher Schneeberg) Turm und Gasthaus auf dem Hohen Schneeberg. Stejnojmenná pěšina (Manzer-Weg) se vyskytuje na mapě východní části Českého středohoří Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Östlicher Teil) z r. 1939. Od Dolních Louček část obce LoučkyŠkola v Loučkách - jako pobočka školy ve Verneřicích byla vrchností zřízena roku 1833 škola v Loučkách. Již od roku 1883 byla dvoutřídní a taková zůstala až do roku 1945. Dnes obytný dům. (kolem roku 1930) (Nieder-Schönau) za Verneřicemi Dráha pak sestupuje do stanice Verneřice (Wernstadt). (Wernstadt) WernstadtWernstadt mířila kolem hospody Gasthaus Zum Paradies (U Ráje) k janovické osadě Veliká část obce Veliká (Großendorf).

medailonu figurujícím ve 2. svazku monografie Lebens- und Arbeitsbilder sudetendeutscher Lehrer (Život a práce sudetoněmeckých pedagogů) zveřejněném (1933) kantorským spolkem v Pohořelicích (Pohrlitz) u Brna (Brünn) vyplývá, že příležitost 60. výročí příchodu významné individuality Děčín koncem června 1931 využil k pojmenování ulice. Syn Robert Manzer (*14. 1. 1877 Děčín - †19. 1. 1942 Salzburg [Salcburk, Salcpurk, Solnohrad]), vynikající houslista, dirigent a violista Manzerova smyčcového kvartetu se podstatně zasloužil o rozvoj české kultury, přes 30 let (1910 - 41) řídil v Karlových Varech (Karlsbad) renomovaný Karlsbader Kurorchester.
Jetřichovicích Jetřichovice (Dittersbach)JetřichoviceJetřichovicko (Dittersbach) Dittersbacher GebietDittersbach se vyskytuje skalní Věž Roberta Manzera (Robert-Manzer-Turm).
Schießhaus (střelecký dům) Bobří soutěska Tokaniště Bobří vodopád Modrý vrch Starosti Horní Loučky Dolní Loučky Veliká Pohorská boule Verneřice MALÁ JAVORSKÁ (Klein Jober) hospoda U Ráje