Kegelweg (Kuželovka) - Po vytvoření Hřebenovky (Kammweg) se severočeské horské spolky a zainteresované obce rozhodly zřídit pod záštitou vlastivědného sdružení Nordböhmischer Exkursions-Club (Severočeský exkursní klub) také cestu Kegelweg. Turistickou značkou se stal modrý kužel na bílém pozadí, zapojil se českolipský výsadbový a okrašlovací spolek Severočeský exkursní klub (Nordböhmischer Exkursions-Club) a horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge) včetně středohorských spolků v Litoměřicích (Leitmeritz) (Mittelgebirgsverein Leitmeritz) a Lovosicích (Lobositz) (Lobositzer Mittelgebirgsverein). K usnesení došlo během nedělního shromáždění 19. 11. 1905 v České Lípě (Čěska Lipa, Böhmisch Leipa) a značení bylo provedeno pod vedením Severočeského exkursního klubu v létě 1906.
Trasování hlavní cesty v úseku Zákupy (Reichstadt) , Mariánská výšina (Mariannenhöhe), Písečná (Pießnig), Špičák (Leipaer Spitzberg), Česká Lípa (Čěska Lipa, Böhmisch Leipa) , Holý vrch (Kahlenberg), Bořetín (Tiefendorf), Kozel (Koselspitze) , Kozly (Kosel), Kolné (Kolben), Stvolínky (Drum) a Ronov (Ronberg) se zhostil Severočeský exkursní klub, vícečlennou skupinu v terénu vedl českolipský chemik, obchodník, podnikatel, představený evangelické obce a referent rady městského parku, rytíř Carl von Zimmermann-Göllheim (*8. 8. 1827 - †9. 11. 1892).
Další partie - Stráž pod Ralskem (Wartenberg) , Malé Ralsko (Klein Roll), Ralsko (Roll) , Vranov (Rabendorf) , Mimoň (Mimonjecy, Niemes) , Bohatice (Voitsdorf), Kamenický kopec (Kamnitzberg), jakož i vytyčení pěšiny vedlejší - Malé Ralsko (Klein Roll), Průrva Ploučnice (Höllenschlund), Prokopiberg, Srní Potok (Rehwasser) , Mimoň (Mimonjecy, Niemes) - se ujal mimoňský pěstitelský a okrašlovací spolek Anpflanzungs- und Verschönerungsverein Niemes.
Cesta začínala na Ještědu (Jěšćed, Jeschken) a poté se ubírala souběžně s Hřebenovkou (Kammweg) na Výpřež (Ausgespann) neboli Tetřeví sedlo (Auerhahnsattel). Zde Ještědský hřbet (Jeschkenkamm) opouštěla a svažovala se dolů, míjela Druzcov (Drausendorf) s Břevništěm (Merzdorf) a přes hájovnu Děvín (Forsthaus Dewin) pod zříceninou hradu Děvín (Dewin), po břehu Hamerského rybníka (Hammerteich) vcházela do Hamru na Jezeře (Hammer am See) .
Varianta značená komolým modrým kuželem se táhla od Druzcova (Drausendorf) přes Janův Důl (Johannesthal) u Hlavního pramene Ploučnice (Polzenquelle), Osečnou (Oschitz) s nedalekou vsí Kotel (Kessel) a čedičovým útvarem Čertova zeď (Teufelsmauer), Lázně Kundratice (Bad Kunnersdorf) s někdejší chatou Garnbergbaude (na jednom z kuželovitých vrcholků v bezprostřední blízkosti lázní) a kolem Chrastenského vrchu (Krassaberg) mířila k Děvínu (Dewin).
Z Hamru na Jezeře (Hammer am See) pokračovala přes Stráž pod Ralskem (Wartenberg) a panský dvůr (Meierhof) Malé Ralsko (Klein Roll) k nejvyššímu vrchu České tabule, Ralsku (Roll) - s někdejší studánkou (Rollbrunnen) a nádhernou Juliinou vyhlídkou (Julienhöhe) a zajímavou pískovcovou věží Mléčný džbán či Džbán podmáslí (Molkenkrug) u Vranova (Rabendorf) , za nímž protínala Mimoň (Mimonjecy, Niemes) .
Přímo z Malého Ralska (Klein Roll) pod Ralskem (Rollberg) bylo možno absolvovat odbočku přes Průrvu Ploučnice (Höllenschlund) u Novin pod Ralskem (Neuland) , Prokopiberg a Srní Potok (Rehwasser) do Mimoně (Mimonjecy, Niemes) .
Další varianta vedla přes Kozí hřbet (Ziegenrücken), Jelení vrch (Hirschberg) a panský dvůr (Meierhof) Velké Ralsko (Groß Roll) až na samý vrchol Ralska (Rollgipfel) . Pod stejnojmennými troskami pak bylo možno vychutnat nádherné výhledy na panoramata do všech stran.
Z Mimoně (Mimonjecy, Niemes) se pokračovalo Mimoňskou stezkou (Niemeser Weg) mezi Bohaticemi (Voitsdorf) a Strážným (Wachberg) přes Kamenický kopec (Kamnitzberg) do Zákup (Reichstadt) .
Za nimi pak překonávala Mariánskou výšinu (Mariannenhöhe) a skrze Písečnou (Pießnig) ústila těsně pod Špičákem (Spitzberg) do České Lípy (Čěska Lipa, Böhmisch Leipa) .
Za nemocnicí na kraji města míjela Holý vrch (Kahlenberg), po můstku (Polzenbrücke) u hostince Zur Stange překročila Ploučnici (Polzen), pak proťala Bořetín (Tiefendorf) a pod Kozlem (Koselberg) pokračovala přes Kozly (Kosel), Kolné (Kolben) a Stvolínky (Drum) k ovčárně (Drumer Schäferei). Potom prudce vystoupala až na vrchol Ronova (Ronberg), na němž se skví půvabné hradní ruiny.
Odtud sestupovala přes Blíževedly (Bleiswedel) a Skalku (Skalken) do Krásné Studánky (Schönborn).
Za Hlubokým resp. Hrádeckým dolem (Tiefer Graben) a Hrádkem či Helfenburkem (Helfenburg) se opět dvojila, vlevo do údolí Úštěckého potoka (Auschaer Bach) a Úštěku (Auscha) , nebo vpravo přes hory a doly do vesničky Ostré (Neuland) se zdaleka jasně viditelnou Kalvárií - též Kostelíčky (Kapellenberg) a pak dolů do Úštěku (Auscha) .
Z Úštěku (Auscha) stoupala přes Habřinu (Haber), Dolní Vysoké (Nieder Wessig), Hradec (Ratzken), Jelečské Lázně (Geltschbad) pod Levínem (Lewin) a Lhotsko (Hutzke) na Sedlo (Geltschberg). Po zdolání vrcholu pokračovala skrze Jeleč (Geltschhäuser) na Dolní (Nieder) a Horní Týnec (Ober Tenzel). Odtud směřovala do Třebušína (Triebsch) , za Trojhorou (Dreiberg) pak do Chudoslavic (Kutteslawitz) a Myštic (Michzen) pod Liščínem (Goldberg), poté přes Krkavčí, též Kavčí vrch či Rabštýn (Rabenstein), lokalitu Pod Křížovou horou a Dlouhý vrch (Langer Berg) do Skalice (Skalitz) a údolím Pokratického potoka (Leschkental) do Pokratic (Pokratitz) a Litoměřic (Leitmeritz) .
Jedna větev též vedla z Jelče (Geltschhäuser) přes Ploskovice (Ploschkowitz) do Litoměřic (Leitmeritz) .
Z Litoměřic (Leitmeritz) potom procházela pravolabskými vinicemi kolem novogotické vily Veveří (Pfaffenhof) - lidově Fafák - na Radobýl (Radebeule). Poléze klesala do Labského údolí (Elbtal) k Žalhosticím (Tschalositz) a Píšťanům (Pistian), kde překračovala tok Labe (Łobjo, Elbe) do protějších Lovosic (Lobositz) .
Zde odbočila vpravo do Lhotky (Welhotta), za ní se ubírala do Malých Žernosek (Klein Tschernosek) a Opárenským údolím (Wopparner Tal) k Černodolskému mlýnu (Schwarztaler Mühle), pak přes Velemín (Wellemin) a Trebe na Bílskou stezku (Pilkauer Steig) a nakonec vystoupala pěšinou vyznačenou Lovosickým Středohorským spolkem (Lobositzer Mittelgebirgsverein) na temeno nejvyšší hory Středohoří (Mittelgebirge) - Milešovky (Donnersberg, Milleschauer) , odkud lze dle Friedricha Heinricha Alexandera von Humboldta (*14. 9. 1769 Berlín - †6. 5. 1859 Berlín) popatřit třetí nejkrásnější výhled na světě.
Z Lovosic (Lobositz) je také možno se vydat na Lovoš (Lobosch) a sedlem (Kibitschkensattel) mezi Lovošem (Lobosch) a Kybičkou (Kibitschken) do Oparenského dolu (Wopparner Grund) s Černodolským mlýnem (Schwarztaler Mühle).
Další varianta vedla z Mlýnců (Leinitz) na Ostrý (Wostrey) se zbytky hradu Šarfnštejn (Scharfenstein) a dále do Milešova (Milleschau) , z něhož následoval poměrně dlouhý výstup na Milešovku (Donnersberg, Milleschauer) . Později byla trasa prodloužena z Milešovky (Donnersberg, Milleschauer) na Bořeň (Borschen) .

Hlavní cesty byly opatřeny 1200 kuželovými značkami a vedlejší 300 se zkrácenými komolými kužely, orientačních tabulí bylo osazeno 50.

Literatura a zdroje:
Popis stezek zveřejněný časopisem "Aus deutschen Bergen" (Z německých hor) - č. 9 (21. ročník) - vyšlo v neděli 1. 9. 1906.

Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa (Vlastivěda politického okresu Česká Lípa), MUDr. Franz Hantschel (*4. 10. 1844 Chotovice u Nového Boru [Bad Kottowitz bei Haida] - †23. 2. 1940 Vídeň), Praha 1911 (počet stran: 1180), vydal Lehrerverein des Schulbezirkes Böhmisch Leipa (Učitelský spolek školního okresu Česká Lípa).

Mapy:
Das nördlichste Böhmen (Nejsevernější Čechy) - měřítko 1:75.000 - vydal (1890 - 1919) Horský spolek pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für nördlichste Böhmen) v Krásné Lípě (Schönlinde) - kresba Anton Richter - litografie a tisk Franz Strobach (*9. 7. 1837 V. Šenov - †19. 5. 1919 V. Šenov) & Sohn; Velký Šenov v Č. (Gross-Schönau i. B.)

Nová mapa severních Čech, Horní Lužice a Saského Švýcarska (oldmapsonline.org) - měřítko 1:75000 - litografie a tisk: firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - vydavatel: majitel knižního obchodu a tiskárny Heinrich Pfeiffer (*5. 9. 1862 Brtníky [Zeidler ] - †3. 11. 1936 Rumburk [Romjbor, Rumburg ]), Rumburk (1910).

Speciální mapa Hradčanské pahorkatiny - Měřítko 1 : 33.300 - Pro Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (Deutschen Gebirgsverein für das Jeschken- u. Isergebirge) na základě někdejších rakouských mapových listů a vlastních záznamů v Liberci vypracoval (1929) člen hlavního výboru Josef Matouschek (*4. 10. 1867 Svárov [Swarow] u Tanvaldu [Tannwald] - †12. 7. 1945 Liberec) - Kresba: Richard Bienert v Liberci - Tisk: Bratři Stiepelové , společnost s r. o., Litografický umělecký ústav, Liberec - Vydavatel: Buchhandlung Paul Sollors' Nachfolger (Pokračovatelé Paula Sollorse), Liberec v Č. (Reichenberg i. B.)

Mapa Čes. Středohoří (Východní část) „Od Sedla po Ještěd“ s vloženou mapou: „Zřícenina Kokořín“ - Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Östlicher Teil) „Vom Geltsch zum Jeschken“ - Anschluß: siehe Nebenkarte „Ruine Kokořin“ - měřítko 1:75000 - vydavatel (1939): firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - kresba: Paul G. Winkler (*29. 10. 1887 Berlín - †po 1963 Berlín).

Mapa Čes. Středohoří (Západní část) s vloženou mapou (v měřítku hlavní mapy) - Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Westlicher Teil) - Anschluß: siehe Nebenkarte (im Maßstab der Hauptkarte) - měřítko 1:75000 - vydavatel (1941): firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - kresba: Paul G. Winkler (*29. 10. 1887 Berlín - †po 1963 Berlín).


Turistická mapa údolí Labe a přilehlého Středo- i Krušnohoří - měřítko 1:75.000 - 5. korigované vydání - s vloženými mapkami: Pirna - Petrovice, Königstein - obec Sněžník (Pirna - Peterswald. Königstein - Dorf Schneeberg.) - měřítko 1:150.000 - a Výstupy na Milešovku - Absteige vom Donnersberg (Milleschauer) a Značení cest v labských pohořích - levý břeh: z Labských vrchů (Elbebergen) k Dolním Zálezlům (Salesel) a Prackovicím (Praskowitz), pravý břeh: na Vysoký Ostrý (Hohe Wostrei) a z Varhoště (Aarhorst) do Kundratic (Kundratitz) a Sebuzína (Sebusein) - měřítko 1:50.000 - návrh a kresba: Carl Kroitzsch, Ústí nad Labem - vlastnictví horského spolku Gebirgsverein Aussig - vydalo (1900 - 39) teplicko-šanovské knihkupectví Adolfa Beckera (Ad. Becker's Buchhandlung) - Eduard Miksch (*5. 10. 1867 Ústí nad Labem - †21. 7. 1952 Bayreuth), obchodník knihami a uměním, Dlouhá ulice (Lange Gasse) č. 2., Ústí nad Labem

Turistická mapa údolí Labe a přilehlého Středo- i Krušnohoří - 6. úplně přepracované vydání - měřítko 1:75.000 - vydal horský spolek Gebirgsverein Aussig (1900 - 34) - návrh a kresba: Franz Paul, kartografický ateliér, Litoměřice - s vloženými mapkami: Turistické značení od Ústí (Aussig) po Zálezly (Salesel) - měřítko 1:150.000 - a Přehledný plán města Ústí - měřítko 1:20.000. Vlastník manuskriptu: horský spolek Gebirgsverein Aussig s vyhrazením všech práv. Litografie a tisk: Tiskárna Bergman Česká Lípa (Böhmisch Leipa). Nakladatel: teplicko-šanovské knihkupectví Adolfa Beckera (Ad. Becker's Buchhandlung) - Eduard Miksch (*5. 10. 1867 Ústí nad Labem - †21. 7. 1952 Bayreuth), obchodník knihami a uměním, Dlouhá ulice (Lange Gasse) č. 2., Ústí nad Labem.