Kegelweg (Kuželovka) Kegelweg (Kuželovka) - Po vytvoření Hřebenovky (Kammweg) se severočeské horské spolky a zainteresované obce rozhodly zřídit pod záštitou vlastivědného sdružení Nordböhmischer Exkursions-Club (Severočeský exkursní klub) také cestu Kegelweg. Turistickou značkou se stal modrý kužel na bílém pozadí, zapojil se českolipský výsadbový a okrašlovací spolek Severočeský exkursní klub (Nordböhmischer Exkursions-Club) a horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge) včetně středohorských spolků v Litoměřicích C) Litoměřice.Litoměřice (Leitmeritz)LITOMĚŘICE///LEITMERITZ (Leitmeritz) Leitmeritz (Mittelgebirgsverein Leitmeritz) a Lovosicích LovosiceLovosice (Lobositz) Lobositz (Lobositzer Mittelgebirgsverein). K usnesení došlo během nedělního shromáždění 19. 11. 1905 v České Lípě Böhmisch LeipaČeská Lípa (Čěska Lipa, Böhmisch Leipa) Böhmisch-Leipa (Stadt) a značení bylo provedeno pod vedením Severočeského exkursního klubu v létě 1906.
Trasování hlavní cesty v úseku Zákupy (Reichstadt) Reichstadt, Mariánská výšina (Mariannenhöhe), Písečná Písečná (Piessnig)mlýn v Písečné u Dobranova (Pießnig), Špičák (Leipaer Spitzberg), Česká Lípa Böhmisch LeipaČeská Lípa (Čěska Lipa, Böhmisch Leipa) Böhmisch-Leipa (Stadt), Holý vrch Holý vrchKahlenberg (Holý vrch - restaurace) (Kahlenberg), Bořetín Bořetín (Tiefendorf) (Tiefendorf), Kozel (Koselspitze) Koselberg, Kozly (Kosel), Kolné část obce Kolné (Kolben), Stvolínky mlýn ve Stvolínkách (Drum) a Ronov Přírodní památka RonovRonovRonov (Ronnberg, 551 m) (Ronberg) se zhostil Severočeský exkursní klub, vícečlennou skupinu v terénu vedl českolipský chemik, obchodník, podnikatel, představený evangelické obce a referent rady městského parku, rytíř Carl von Zimmermann-Göllheim (*8. 8. 1827 - †9. 11. 1892).
Další partie - Stráž pod Ralskem (Wartenberg) Wartenberg, Malé Ralsko (Klein Roll), Ralsko (Roll) Rollberg, Vranov (Rabendorf) Rabendorf, Mimoň Neoficiální stránky města Mimoň (Mimonjecy, Niemes) NiemesHeimat- und Familienforschung Niemes - Mimoň im Sudetenland, Bohatice (Voitsdorf), Kamenický kopec (Kamnitzberg), jakož i vytyčení pěšiny vedlejší - Malé Ralsko (Klein Roll), Průrva Ploučnice (Höllenschlund), Prokopiberg, Srní Potok (Rehwasser) Rehwasser, Mimoň Neoficiální stránky města Mimoň (Mimonjecy, Niemes) NiemesHeimat- und Familienforschung Niemes - Mimoň im Sudetenland - se ujal mimoňský pěstitelský a okrašlovací spolek Anpflanzungs- und Verschönerungsverein Niemes.
Cesta začínala na Ještědu Ještěd (Jeschken) (Jěšćed, Jeschken) Jeschken a poté se ubírala souběžně s Hřebenovkou (Kammweg) na Výpřež Výpřež (Ausgespann) neboli Tetřeví sedlo Výpřež, Tetřeví sedlo (Auerhahnsattel). Zde Ještědský hřbet (Jeschkenkamm) Jeschkengebirge opouštěla a svažovala se dolů, míjela Druzcov (Drausendorf) s Břevništěm (Merzdorf) a přes hájovnu Děvín (Forsthaus Dewin) pod zříceninou hradu Děvín DĚVÍN (Dewin) (Dewin), po břehu Hamerského rybníka (Hammerteich) vcházela do Hamru na Jezeře (Hammer am See) Hammer am See.
Kegelweg (Kuželovka)
Varianta značená komolým modrým kuželem se táhla od Druzcova (Drausendorf) přes Janův Důl (Johannesthal) u Hlavního pramene Ploučnice PRAMEN PLOUČNICE (Polzenquelle), Osečnou (Oschitz) Oschitz s nedalekou vsí Kotel (Kessel) a čedičovým útvarem Čertova zeď ČERTOVA ZEĎ (Taufelsmauer)Čertova zeď (Teufelsmauer), Lázně Kundratice (Bad Kunnersdorf) Bad Kunnersdorf s někdejší chatou Garnbergbaude (na jednom z kuželovitých vrcholků v bezprostřední blízkosti lázní) a kolem Chrastenského vrchu (Krassaberg) mířila k Děvínu DĚVÍN (Dewin) (Dewin).
Kegelweg (Kuželovka)Hamru na Jezeře (Hammer am See) Hammer am See pokračovala přes Stráž pod Ralskem (Wartenberg) Wartenberg a panský dvůr (Meierhof) Malé Ralsko (Klein Roll) k nejvyššímu vrchu České tabule, Ralsku (Roll) Rollberg - s někdejší studánkou (Rollbrunnen) a nádhernou Juliinou vyhlídkou Juliina vyhlídka u Mimoně (Julienhöhe) a zajímavou pískovcovou věží Mléčný džbán či Džbán podmáslí Vranovské skály (Molkenkrug) u Vranova (Rabendorf) Rabendorf, za nímž protínala Mimoň Neoficiální stránky města Mimoň (Mimonjecy, Niemes) Niemes.
Přímo z Malého Ralska (Klein Roll) pod Ralskem (Rollberg) Rollberg bylo možno absolvovat odbočku přes Průrvu Ploučnice (Höllenschlund) u Novin pod Ralskem (Neuland) Neuland am Roll, Prokopiberg a Srní Potok (Rehwasser) Rehwasser do Mimoně Neoficiální stránky města Mimoň (Mimonjecy, Niemes) Niemes.
Další varianta vedla přes Kozí hřbet (Ziegenrücken), Jelení vrch (Hirschberg) a panský dvůr (Meierhof) Velké Ralsko (Groß Roll) až na samý vrchol Ralska (Rollgipfel) Rollberg. Pod stejnojmennými troskami pak bylo možno vychutnat nádherné výhledy na panoramata do všech stran.
Mimoně Neoficiální stránky města Mimoň (Mimonjecy, Niemes) Niemes se pokračovalo Mimoňskou stezkou (Niemeser Weg) mezi Bohaticemi (Voitsdorf) a Strážným (Wachberg) přes Kamenický kopec (Kamnitzberg) do Zákup (Reichstadt) Reichstadt.
Za nimi pak překonávala Mariánskou výšinu (Mariannenhöhe) a skrze Písečnou Písečná (Piessnig)mlýn v Písečné u Dobranova (Pießnig) ústila těsně pod Špičákem (Spitzberg) do České Lípy Böhmisch LeipaČeská Lípa (Čěska Lipa, Böhmisch Leipa) Böhmisch-Leipa (Stadt).
Za nemocnicí na kraji města míjela Holý vrch Holý vrchKahlenberg (Holý vrch - restaurace) (Kahlenberg), po můstku (Polzenbrücke) u hostince Celkové záběry Zur Stange překročila Ploučnici (Polzen), pak proťala Bořetín Bořetín (Tiefendorf) (Tiefendorf) a pod Kozlem (Koselberg) Koselberg pokračovala přes Kozly (Kosel), Kolné část obce Kolné (Kolben) a Stvolínky mlýn ve Stvolínkách (Drum) k ovčárně (Drumer Schäferei). Potom prudce vystoupala až na vrchol Ronova Přírodní památka RonovRonovRonov (Ronnberg, 551 m) (Ronberg), na němž se skví půvabné hradní ruiny.
Odtud sestupovala přes Blíževedly Blíževedly (Bleiswedel) (Bleiswedel) a Skalku (Skalken) do Krásné Studánky pramen Krásná Studánka (Schönborn).
Za Hlubokým resp. Hrádeckým dolem pramen Hrádecký důl (Tiefer Graben) a Hrádkem či Helfenburkem Helfenburk, též Hrádek (Helfenburg) se opět dvojila, vlevo do údolí Úštěckého potoka (Auschaer Bach) a Úštěku ÚštěkÚštěk (Auscha, malá část Čechů) (Auscha) Auscha, nebo vpravo přes hory a doly do vesničky Ostré Kalvárie - Ostré (Neuland) Neuland (Auscha) se zdaleka jasně viditelnou Kalvárií - též Kostelíčky (Kapellenberg) Neuländer Kirchel a pak dolů do Úštěku ÚštěkÚštěk (Auscha, malá část Čechů) (Auscha) Auscha.
Úštěku ÚštěkÚštěk (Auscha, malá část Čechů) (Auscha) Auscha stoupala přes Habřinu Habřina - kostel (Haber), Dolní Vysoké (Nieder Wessig), Hradec (Ratzken), Jelečské Lázně Lázně Jeleč (Bad Geltschberg) (Geltschbad) pod Levínem Levín (Lewin)Odbočka z Úštěka na Levín a Verneřice. (Lewin) Lewin a Lhotsko LHOTSKOčást obce Lhotsko (Hutzke) na Sedlo Sedlo2. Sedlo (Geltschberg) (Geltschberg). Po zdolání vrcholu pokračovala skrze Jeleč JELEČčást obce Jeleč (Geltschhäuser) na Dolní DOLNÍ TÝNECčást obce Dolní TýnecDolní Týnec (Nieder) a Horní Týnec část obce Horní Týnec (Ober Tenzel). Odtud směřovala do Třebušína Třebušín (Triebsch) (Triebsch) Třebušín (deutsch Triebsch), za Trojhorou Trojhora (Dreiberg) pak do Chudoslavic CHUDOSLAVICE (Kutteslawitz) Kuteslawitz a Myštic MYŠTICE (Michzen) pod Liščínem LiščínKopec Liščín je známý i pod jménem Zlaťák. Pověsti mluvily totiž o výskytu zlata (Goldberg), poté přes Krkavčí, též Kavčí vrch Kavčí vrch či Rabštýn (Rabenstein), lokalitu Pod Křížovou horou Laffitova vyhlídka a Dlouhý vrch Dlouhý vrchDLOUHÝ VRCH (Langer Berg) do Skalice Skalice (Skalitz)7. Děčínská vyhlídka a Skalická poustevna. (Skalitz) a údolím Pokratického potoka (Leschkental) do Pokratic (Pokratitz) a Litoměřic C) Litoměřice.Litoměřice (Leitmeritz)LITOMĚŘICE///LEITMERITZ (Leitmeritz) Leitmeritz.

Jedna větev též vedla z Jelče JELEČčást obce Jeleč (Geltschhäuser) přes Ploskovice Ploskovice (Ploschkowitz) (Ploschkowitz) do Litoměřic C) Litoměřice.Litoměřice (Leitmeritz)LITOMĚŘICE///LEITMERITZ (Leitmeritz) Leitmeritz.
Litoměřic C) Litoměřice.Litoměřice (Leitmeritz)LITOMĚŘICE///LEITMERITZ (Leitmeritz) Leitmeritz potom procházela pravolabskými vinicemi kolem novogotické vily Veveří Zřícenina paláce, domu vila PfaffenhofTajemný Zámeček Fafák (Veveří) u LitoměřicFafák – Veveří – zámeček (Pfaffenhof) - lidově Fafák - na Radobýl Radobýl2.  Radobyl (396 m) (Radebeule). Poléze klesala do Labského údolí Litoměřice - II. Nejbližší okolí (Elbtal) k Žalhosticím Žalhostická kronika (Tschalositz) a Píšťanům (Pistian), kde překračovala tok Labe (Łobjo, Elbe) do protějších Lovosic LovosiceLovosice (Lobositz) Lobositz.

Zde odbočila vpravo do Lhotky Lhotka nad LABEM - Z historie (Welhotta), za ní se ubírala do Malých Žernosek Malé Žernoseky (Klein Tschernosek) a Opárenským údolím Oparenské údolíKrajina líbezná - Opárenské údolí2. Oparno a Oparenské údolí.Náhony Oparenských mlýnů (Wopparner Tal) Wopparner TalČernodolskému mlýnu Černodolský mlýn (Schwarztaler Mühle), pak přes Velemín Velemín (Welemin) (Wellemin) Wellemin a Trebe na Bílskou stezku (Pilkauer Steig) a nakonec vystoupala pěšinou vyznačenou Lovosickým Středohorským spolkem (Lobositzer Mittelgebirgsverein) na temeno nejvyšší hory Středohoří (Mittelgebirge) Böhmisches Mittelgebirge - Milešovky MILEŠOVKAMilešovkaZ Milešova vystoupíme znač. cestou na vrchol  Milešovky (Donnersberg, Milleschauer) Milešovka, odkud lze dle Friedricha Heinricha Alexandera von Humboldta (*14. 9. 1769 Berlín - †6. 5. 1859 Berlín) popatřit třetí nejkrásnější výhled na světě.
Lovosic LovosiceLovosice (Lobositz) Lobositz je také možno se vydat na Lovoš Lovoš1. Lovoš.Krajina líbezná - Lovoš (Lobosch) Lobosch a sedlem (Kibitschkensattel) mezi Lovošem Lovoš1. Lovoš.Krajina líbezná - Lovoš (Lobosch) Lobosch a Kybičkou (Kibitschken) do Oparenského dolu Oparenské údolíKrajina líbezná - Opárenské údolí2. Oparno a Oparenské údolí.Náhony Oparenských mlýnů (Wopparner Grund) Wopparner TalČernodolským mlýnem Černodolský mlýn (Schwarztaler Mühle).
Další varianta vedla z Mlýnců část obce Mlýnce (Leinitz) na Ostrý (Wostrey) se zbytky hradu Ostrý u Milešova Šarfnštejn (Scharfenstein) a dále do Milešova Milešov (Milleschau)Milešov (Milleschau) Milleschau, z něhož následoval poměrně dlouhý výstup na Milešovku MILEŠOVKAMilešovkaZ Milešova vystoupíme znač. cestou na vrchol  Milešovky (Donnersberg, Milleschauer) Milešovka. Později byla trasa prodloužena z Milešovky MILEŠOVKAMilešovkaZ Milešova vystoupíme znač. cestou na vrchol  Milešovky (Donnersberg, Milleschauer) Milešovka na Bořeň Bořeň (Borschen) BořeňBorschen.

Hlavní cesty byly opatřeny 1200 kuželovými značkami a vedlejší 300 se zkrácenými komolými kužely, orientačních tabulí bylo osazeno 50.

Z německých hor - listy pro přátele světa německých horLiteratura a zdroje:
Popis stezek zveřejněný časopisem "Aus deutschen Bergen" (Z německých hor) - č. 9 (21. ročník) - vyšlo v neděli 1. 9. 1906.

Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa (Vlastivěda politického okresu Česká Lípa), MUDr. Franz Hantschel Franz Hantschel (*4. 10. 1844 ChotoviceNového Boru [Bad Kottowitz bei Haida] - †23. 2. 1940 Vídeň), Praha 1911 (počet stran: 1180), vydal Lehrerverein des Schulbezirkes Böhmisch Leipa (Učitelský spolek školního okresu Česká Lípa).

Mapy:
Das nördlichste Böhmen (Nejsevernější Čechy) s vložkami Saského Švýcarska (Sächsische Schweiz) a okolí Sněžníku (Schneeberg) - měřítko 1:75.000 - vydal (1890 - 1919) Horský spolek pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für nördlichste Böhmen) v Krásné Lípě (Schönlinde)Das nördlichste Böhmen (Nejsevernější Čechy) - měřítko 1:75.000 - vydal (1890 - 1919) Horský spolek pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für nördlichste Böhmen) v Krásné Lípě (Schönlinde) - kresba Anton Richter - litografie a tisk Franz Strobach (*9. 7. 1837 V. Šenov - †19. 5. 1919 V. Šenov) & Sohn; Velký Šenov v Č. Velký Šenov (Gross-Schönau i. B.) Groß-Schönau

Nová mapa severních Čech, Horní Lužice a Saského Švýcarska - měřítko 1:75000 - litografie a tisk: firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech - vydavatel: majitel knižního obchodu a tiskárny Heinrich Pfeiffer (*5. 9. 1862 Brtníky - †3. 11. 1936 Rumburk), Rumburk (1910)Nová mapa severních Čech, Horní Lužice a Saského Švýcarska (oldmapsonline.org) - měřítko 1:75000 - litografie a tisk: firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - vydavatel: majitel knižního obchodu a tiskárny Heinrich Pfeiffer (*5. 9. 1862 Brtníky Brtníky | Šternberk | Quo vadis, Brtníky?Brtníky - Zeidler [Zeidler Zeidler] - †3. 11. 1936 Rumburk [Romjbor, Rumburg Rumburg (Stadt)]), Rumburk (1910).

Speciální mapa Hradčanské pahorkatiny (Spezial-Karte vom Kummergebirge)Speciální mapa Hradčanské pahorkatiny - Měřítko 1 : 33.300 - Pro Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory D.G.V (Deutscher Gebirgsverein) (Deutschen Gebirgsverein für das Jeschken- u. Isergebirge) na základě někdejších rakouských mapových listů a vlastních záznamů v Liberci vypracoval (1929) člen hlavního výboru Josef Matouschek MATOUSCHEK JOSEFMapy Josefa MatouschekaJosef Matouschek a jeho mapy (*4. 10. 1867 Svárov Svárovská stávka [Swarow] u Tanvaldu [Tannwald] - †12. 7. 1945 Liberec) - Kresba: Richard Bienert v Liberci - Tisk: Bratři Stiepelové Gebr. Stiepel, Reichenberg/Liberec, společnost s r. o., Litografický umělecký ústav, Liberec Bratři Stiepelové, k. s., knihtisk a kamenotiskLiberecká tiskárna v ohrožení - Vydavatel: Buchhandlung Paul Sollors' Nachfolger (Pokračovatelé Paula Sollorse), Liberec v Č. (Reichenberg i. B.) Reichenberg (Stadt)

Mapa Čes. Středohoří (Východní část) ‘Od Sedla po Ještěd’ s vloženou mapou: ‘Zřícenina Kokořín’ - Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Östlicher Teil) ‘Vom Geltsch zum Jeschken’ - Anschluß: siehe Nebenkarte ‘Ruine Kokořin’ - měřítko 1:75000 - vydavatel (1939): firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - kresba: Paul G. Winkler (*29. 10. 1887 Berlín - †po 1963 Berlín)Mapa Čes. Středohoří (Východní část) „Od Sedla po Ještěd“ s vloženou mapou: „Zřícenina Kokořín“ - Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Östlicher Teil) „Vom Geltsch zum Jeschken“ - Anschluß: siehe Nebenkarte „Ruine Kokořin“ - měřítko 1:75000 - vydavatel (1939): firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - kresba: Paul G. Winkler (*29. 10. 1887 Berlín - †po 1963 Berlín).

Mapa Čes. Středohoří (Západní část) s vloženou mapou (v měřítku hlavní mapy) - Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Westlicher Teil) - Anschluß: siehe Nebenkarte (im Maßstab der Hauptkarte) - měřítko 1:75000 - vydavatel (1941): firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - kresba: Paul G. Winkler (*29. 10. 1887 Berlín - †po 1963 Berlín)Mapa Čes. Středohoří (Západní část) s vloženou mapou (v měřítku hlavní mapy) - Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Westlicher Teil) - Anschluß: siehe Nebenkarte (im Maßstab der Hauptkarte) - měřítko 1:75000 - vydavatel (1941): firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - kresba: Paul G. Winkler (*29. 10. 1887 Berlín - †po 1963 Berlín).


WANDERKARTE fürs Elbetal und des angrenzenden Gebietes von Mittel- und Erzgebirge - Turistická mapa údolí Labe a přilehlého Středo- i KrušnohoříTuristická mapa údolí Labe a přilehlého Středo- i Krušnohoří - měřítko 1:75.000 - 5. korigované vydání - s vloženými mapkami: Pirna - Petrovice, Königstein - obec Sněžník (Pirna - Peterswald. Königstein - Dorf Schneeberg.) - měřítko 1:150.000 - a Výstupy na Milešovku MilešovkaMilešovka - Absteige vom Donnersberg (Milleschauer) Milešovka - Milleschauer Berg, Donnersberg a Značení cest v labských pohořích - levý břeh: z Labských vrchů LABSKÉ VRCHY (Elbebergen) k Dolním Zálezlům Dolní Zálezly (Salesel)DOLNÍ ZÁLEZLY (Salesel) (Salesel) Salesel a Prackovicím Prackovice (Praskowitz)Prackovice - Praskowitz (Praskowitz), pravý břeh: na Vysoký Ostrý Vysoký Ostrý (Hohe Wostrei) a z Varhoště Varhošť a MachaVarhošťVarhošť (Aarhostwarte) (Aarhorst) Aarhorst do Kundratic Kundratice (Kundratitz)KundraticeKundratice - Henrietta (Kundratitz - Henriettens Ruhe) (Kundratitz) a Sebuzína Sebuzín (Sebusein)Sebuzín (Sebusein) - měřítko 1:50.000 - návrh a kresba: Carl Kroitzsch, Ústí nad Labem Ústí nad Labem (Aussig an der Elbe)Ústí n. LabemA) Ústí nad Labem. - vlastnictví horského spolku Gebirgsverein Aussig Heimatfreunde Aussig - vydalo (1900 - 39) teplicko-šanovské knihkupectví Adolfa Beckera (Ad. Becker's Buchhandlung) - Eduard Miksch (*5. 10. 1867 Ústí nad Labem - †21. 7. 1952 Bayreuth), obchodník knihami a uměním, Dlouhá ulice (Lange Gasse) č. 2., Ústí nad Labem

Turistická mapa údolí Labe a přilehlého Středo- i Krušnohoří - 6. úplně přepracované vydání - měřítko 1:75.000 - vydal horský spolek Gebirgsverein Aussig (1900 - 34) - návrh a kresba: Franz Paul, kartografický ateliér, Litoměřice - s vloženými mapkami: Turistické značení od Ústí (Aussig) po Zálezly (Salesel) - měřítko 1:150.000 - a Přehledný plán města Ústí - měřítko 1:20.000. Vlastník manuskriptu: horský spolek Gebirgsverein Aussig s vyhrazením všech práv. Litografie a tisk: Tiskárna Bergman Česká Lípa (Böhmisch Leipa). Nakladatel: teplicko-šanovské knihkupectví Adolfa Beckera (Ad. Becker's Buchhandlung) - Eduard Miksch (*5. 10. 1867 Ústí nad Labem - †21. 7. 1952 Bayreuth), obchodník knihami a uměním, Dlouhá ulice (Lange Gasse) č. 2., Ústí nad Labem. Turistická mapa údolí Labe a přilehlého Středo- i Krušnohoří - 6. úplně přepracované vydání - měřítko 1:75.000 - vydal horský spolek Gebirgsverein Aussig (1900 - 34) - návrh a kresba: Franz Paul, kartografický ateliér, Litoměřice - s vloženými mapkami: Turistické značení od Ústí (Aussig) po Zálezly (Salesel) - měřítko 1:150.000 - a Přehledný plán města Ústí - měřítko 1:20.000. Vlastník manuskriptu: horský spolek Gebirgsverein Aussig s vyhrazením všech práv. Litografie a tisk: Tiskárna Bergman Česká Lípa (Böhmisch Leipa). Nakladatel: teplicko-šanovské knihkupectví Adolfa Beckera (Ad. Becker's Buchhandlung) - Eduard Miksch (*5. 10. 1867 Ústí nad Labem - †21. 7. 1952 Bayreuth), obchodník knihami a uměním, Dlouhá ulice (Lange Gasse) č. 2., Ústí nad Labem.