August Frind (*21. 11. 1852 Krásná Lípa 224 - †4. 8. 1924 Krásná Lípa) - Opakovaně vyznamenaný malíř, portrétista a heraldik, jenž bývá označován jako akademik odmítající nové směry (doloženy jsou neshody s nastupujícími příznivci nadšenými secesí), ale i ‘Brožík Šluknovského výběžku’. Pocházel z rodiny tkalců a chalupníků, jimiž byli August Frind a Brigitte roz. Hesse. Měl 5 sourozenců: Marii Louisu (*1848), Johanna Emanuela (*1851), Johanna Josefa (*1855), Annu Paulinu (*1857) a Josefa Raimunda (*1860). K prvnímu svatému přijímání přistoupil ve čtvrtek 8. 9. 1864 v krásnolipském kostele sv. Máří Magdalény. Od r. 1858 až do úterý 18. 10. 1864 navštěvoval krásnolipskou farní školu a posléze pokračoval na zdejší živnostenské a řemeslné škole (Křinické náměstí 1) . V pátek 1. 6. 1867 nastoupil do učení v místní litografické dílně Alberta Sadera a po dokončení (1871) tu ještě rok setrval. Ve 20 odešel do hornolužické Lobavy (Lubij, Löbau), ale již po 6 měsících zamířil do Drážďan (Drježdźany, Dresden), kde působil jako litograf u Adolfa Götchera, s nímž tu až do r. 1874 pracoval pro firmu F. F. Fliegela. V l. 1874 - 75 žil v Düsseldorfu, kde se seznámil s mnoha umělci, pod jejichž vlivem dospěl k rozhodnutí stát se akademikem. Dokázal to ovšem jen díky krásnolipskému velkoprůmyslníku a mecenáši Carlu Augustu Dittrichovi ml. (*3. 10. 1853 Krásná Lípa - †17. 4. 1918 Drážďany), jenž mu od r. 1876 vzdělávání v ateliéru profesora Adolpha Josepha Pohla (*27. 4. 1872 Vídeň - †25. 7. 1930 Bad Deutsch-Altenburg) na drážďanské akademii výtvarných umění finančně umožnil. R. 1881 mu byl vystaven pas a vzápětí putoval po Německu, z čehož vzešlo hned 5 obrazů. Ještě několik let po studiích zůstal v drážďanském ateliéru původem antverpského profesora Wilhelma Ferdinanda Pauwelse (*13. 4. 1830 Ekeren - †26. 3. 1904 Drážďany). Během této doby obdržel, první velkou objednávku - oltářní obraz Immaculaty (Panny Marie Neposkvrněné) pro katolickou církev v mazovském Żyrardówu, pravděpodobně za ní vděčil Dittrichům, kteří tam spoluvlastnili mechanickou přádelnu. V r. 1881 mu drážďanská akademie udělila malou a o rok později velkou stříbrnou medaili. Od r. 1886 bydlel v Mnichově, po celou dobu však udržoval s rodištěm úzké styky. Pro mauzoleum Dittrichů vytvořil řadu uměleckých děl, návrhem vnitřních nástěnných maleb hřbitovní kaple se zabýval 3 roky, a proto také absolvoval (1888) studijní cestu k Rýnu, do Belgie a Holandska. R. 1888 vypracoval městský znak Varnsdorfu (Warnoćicy, Warnsdorf) a v r. 1893 Krásné Lípě (Schönlinde) , kde pak oltářním obrazem ‘Žehnajícího Krista’ vyzdobil i starokatolický chrám Spasitele z r. 1900 - 03 (stával naproti hřbitovu a r. 1971 byl údajně omylem odstřelen) atd. Během nádherného léta 1903 se regionem potuloval v doprovodu přítele, římskokatolického duchovního a vlastivědce Antona Amanda Paudlera (*8. 10 1844 Víska pod Lesy [Walddörfel, Lattenbüschel] - †10. 11. 1905 Praha), který r. 1904 vlastním nákladem publikoval knihu Der neue Kammweg vom Jeschken zum Rosenberge (Nová hřebenová cesta od Ještědu k Růžovskému vrchu), v níž beletristicky ve 30 kapitolách popsal zážitky i nejvýznamnější pozoruhodnosti a Frind přispěl 32 menšími a jednou celostránkovou kresbou (přiložena i přehledná mapa českolipského učitele Huga Schwarze [*1850]). V pondělí 1. 1. 1912 se do Krásné Lípy definitivně vrátil a v č. p. 2 otevřel ateliér (dnes č. p. 224 při silnici na Varnsdorf). Za necelý měsíc zemřela jeho celoživotní patronka a jedna z největších sběratelek jeho obrazů, Theresia Dittrich, matka Carla Augusta Dittricha. U příležitosti 70. narozenin byl jmenován čestným občanem a ulice ubírající se k Doubici (Daubitz) na August-Frind-Straße (nyní Smetanova). Skonal po krátké nemoci v ústraní a bez potomků o čtvrté hodině ranní. Nechal se pochovat nedaleko zmiňovaného mauzolea. Dílo ještě před smrtí věnoval městu, tvorba však dosud čeká na odborné zhodnocení. Při 150. výročí narození mu ve čtvrtek 21. 11. 2002 byla na domě č. 2 ve Smetanově ulici odhalena pamětní deska.