Westlicher Rautenweg (západní diamantová cesta)Mittlerer Rautenweg (střední diamantová cesta)Östlicher Rautenweg (východní diamantová cesta) Rautenweg (diamantová cesta) - Během času vznikly celkem 3 diamantové cesty, jejichž cílem bylo spojit východní Sasko s německy mluvícími oblastmi severních Čech. Podílejícími kluby se staly: Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen (Horský spolek pro nejsevernější Čechy) sídlící Krásné Lípě (Schönlinde) - spolkový trasmistr Franz Wabersich; Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz (Horský spolek pro České Švýcarsko); Gebirgsverein für die Sächsische Schweiz (Horský spolek pro Saské Švýcarsko); Lusatia-Verband der Lausitzer Gebirgsvereine (Lusatia - asociace Lužických horských spolků); Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge (Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory) Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge; Gebirgsverein für die Daubaer Schweiz (Horský spolek pro Dubské Švýcarsko) a Leitmeritzer Mittelgebirgsverein (Litoměřický Středohorský spolek).

Mittlerer Rautenweg (střední diamantová cesta) Nejstarší byla tak zvaná Mittlere Rautenweg (střední diamantová cesta). Tuto dávnou dálkovou turistickou stezku vytvořil svaz ještě před 2. světovou válkou a spojovala 2 města: Litoměřice Litoměřice (Leitmeritz)C) Litoměřice. (Litomericy, Leitmeritz) Leitmeritz (Gerichtsbezirk) a Bischofswerdu (Biskupice, Biskopicy). V průběhu let se trasa několikrát změnila, zpočátku vedla souběžně s úsekem tzv. Kegelweg (Kuželovka) z Litoměřic Litoměřice (Leitmeritz)C) Litoměřice. (Litomericy, Leitmeritz) Leitmeritz (Gerichtsbezirk) do Levína Levín (Lewin)Odbočka z Úštěka na Levín a Verneřice. (Lewin), pak přes vysočinu Verneřického středohoří (Wernstadter Mittelgebirge) a z Verneřic Historie městaVerneřice (Wernstadt) (Wernstadt) WernstadtWernstadt rovnou do údolí (Polzental) Ploučnice (Polzen, Pulsnitz). Později rozhodl neskonalý půvab krajinné oblasti Dubského Švýcarska Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz) Daubaer Bergland (Daubaer Schweiz) a pěšina se ubírala z Litoměřic Litoměřice (Leitmeritz)C) Litoměřice. (Litomericy, Leitmeritz) Leitmeritz (Gerichtsbezirk) proti proudu Labe (Łobjo, Elbe) až do Liběchova (Liboch) Liboch, a odtud přes Dubské Švýcarsko Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz) Daubaer Bergland (Daubaer Schweiz). Rovněž cíl procházel změnami, nejprve jím byla Bischofswerda (Biskupice, Biskopicy), posléze byla značena přes lesní chatu (Pirschkenbaude, Pirsken Baude) do Budyšína (Budyšin, Bautzen).

Dle bedekru Litoměřického Středohorského spolku (20. léta 20. stol.) vedla původně z Litoměřic Litoměřice (Leitmeritz)C) Litoměřice. (Litomericy, Leitmeritz) Leitmeritz (Gerichtsbezirk) přes Podviní Ottův slovník naučný/PodviníPodviní - kaplePodviní - Podiwin (Podiwin), Ploskovice Ploskovice (Ploschkowitz) (Ploschkowitz) - se zámkem (Schloss Ploschkowitz), Býčkovice (Pitschkowitz) Pitschkowitz (č. Býčkovice), Leopoldův Mlýn (Leopoldmühle) Leopoldmühle, Novou Vesničku Nová Vesnička (Neuhäusel), Jeleč JELEČčást obce Jeleč (Geltschhäuser, Geltschhäuseln), Lhotsko LHOTSKOčást obce Lhotsko (Hutzke), Horní Vysoké Horní Vysoké (Ober-Wessig), Levín Levín (Lewin)Odbočka z Úštěka na Levín a Verneřice. (Lewin) Lewin, Levínské Petrovice Levínské PetrovicePetrovice Stvolinské - PetersdorfLevínské Petrovice - zvonička (Petrowitz), Zelený ZelenýZelený - Grünwald (Grünwald) Grünwald (Gemeinde Prause), Mukařov MukařovMukařov - MunkerMukařov - kostel sv. Františka (Munker - Kirche) (Munker) Munker, Pohorský vrch - Pohorská boule Pohorsko - výhled s občerstvením (Hundorf - Blick Erfrischung) (Hundorfer Beule/Beile), Loučky LoučkyŠkola v Loučkách - jako pobočka školy ve Verneřicích byla vrchností zřízena roku 1833 škola v Loučkách. Již od roku 1883 byla dvoutřídní a taková zůstala až do roku 1945. Dnes obytný dům. (kolem roku 1930) (Schönau) u Verneřic Historie městaVerneřice (Wernstadt) (Wernstadt) WernstadtWernstadt, Žandov ŽandovSeznam kulturních památek v ŽandověŽandov (Sandau), Kamenický Šenov Kamenický Šenov (Steinschönau) Steinschönau, Českou Kamenici Česká KameniceČeská Kamenice (Böhmisch Kamnitz) Böhmisch KamnitzBöhmisch KamnitzBöhmisch-Kamnitz, Jetřichovice Jetřichovice (Dittersbach)JetřichoviceJetřichovicko (Dittersbach) Dittersbacher Gebiet, Tanečnici TANEČNICE (Tanzplan)Tanečnice - TanzplanTanečnice (Tanzplan) TanzplanMikulášovic MikulášoviceMikulášovice - Nixdorf (Nixdorf) Nixdorf a Valtenberg (Sokolník) do Bischofswerdy (Biskupice, Biskopicy).

Značena byla kosočtverným piktogramem diamatu, ovšem každá větev ve vlastních barvách - Mittleren Rautenweg (střední) v modré, Westlichen Rautenweg (západní) ve žluté a Östlichen Rautenweg (východní) v zelené - v r. 1930 uvádí Horský spolek pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen) následující trasy:
Mittlerer Rautenweg (střední diamantová cesta) Mittlerer Rautenweg (střední diamantová cesta): Litoměřice Litoměřice (Leitmeritz)C) Litoměřice. (Litomericy, Leitmeritz) Leitmeritz (Gerichtsbezirk) - Bischofswerda (Biskupice, Biskopicy) - Budyšín (Budyšin, Bautzen)
Westlicher Rautenweg (západní diamantová cesta) Westlicher Rautenweg (západní diamantová cesta): Liběchov na Labi (Liboch an der Elbe) Liboch - Sebnitz (Soběnice, Žebnice, Zebnica) SEBNITZ
Östlicher Rautenweg (východní diamantová cesta) Östlicher Rautenweg (východní diamantová cesta): Liběchov na Labi (Liboch an der Elbe) Liboch - Hvozd (Hochwald)

Mapy:
Das nördlichste Böhmen (Nejsevernější Čechy) s vložkami Saského Švýcarska (Sächsische Schweiz) a okolí Sněžníku (Schneeberg) - měřítko 1:75.000 - vydal (1890 - 1919) Horský spolek pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für nördlichste Böhmen) v Krásné Lípě (Schönlinde)Das nördlichste Böhmen (Nejsevernější Čechy) - měřítko 1:75.000 - vydal (1890 - 1919) Horský spolek pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für nördlichste Böhmen) v Krásné Lípě (Schönlinde) - kresba Anton Richter - litografie a tisk Franz Strobach (*9. 7. 1837 V. Šenov - †19. 5. 1919 V. Šenov) & Sohn; Velký Šenov v Č. Velký Šenov (Gross-Schönau i. B.) Groß-Schönau

Mapa Čes. Středohoří (Východní část) ‘Od Sedla po Ještěd’ s vloženou mapou: ‘Zřícenina Kokořín’ - Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Östlicher Teil) ‘Vom Geltsch zum Jeschken’ - Anschluß: siehe Nebenkarte ‘Ruine Kokořin’ - měřítko 1:75000 - vydavatel (1939): firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - kresba: Paul G. Winkler (*29. 10. 1887 Berlín - †po 1963 Berlín)Mapa Čes. Středohoří (Východní část) „Od Sedla po Ještěd“ s vloženou mapou: „Zřícenina Kokořín“ - Karte vom Böhm.- Mittelgebirge (Östlicher Teil) „Vom Geltsch zum Jeschken“ - Anschluß: siehe Nebenkarte „Ruine Kokořin“ - měřítko 1:75000 - vydavatel (1939): firma Carl Christian Meinhold & Synové, s. r. o. v Drážďanech (Drježdźany) - kresba: Paul G. Winkler (*29. 10. 1887 Berlín - †po 1963 Berlín).

Mapa stezek DubskaWegkarte des Daubauer Landes (Mapa stezek Dubska) - kresba: Otto Sedlaček, vydal (1930) Gebirgsverein für das Daubaer Land (Horský spolek pro Dubsko) - Dubské Švýcarsko - Daubaer Bergland (Daubaer Schweiz)

 



Rautenweg (135 km) - příspěvek Björna Ehrlicha ze žitavské obce Bertsdorf-Hörnitz a Holgera Totzehornolužického Herrnhutu (Ochranow, Ochranov):
1. etapa
(27 km) - Liběchov (Liboch) - Nedamov (Nedam)
2. etapa (23 km) - Nedamov (Nedam) - Litice (Littnitz)
3. etapa (28 km) - Litice (Littnitz) - Benešov nad Ploučnicí Benešov (Bensen) (Bensen) Bensen
4. etapa (30 km) - Benešov nad Ploučnicí Benešov (Bensen) (Bensen) Bensen - Rynartice Rynartice (Rennersdorf) (Rennersdorf) Rennersdorf (Böhmisch-Kamnitz)
5. etapa (27 km) - Rynartice Rynartice (Rennersdorf) (Rennersdorf) Rennersdorf (Böhmisch-Kamnitz) - Šluknov (Słanknow, Schluckenau)