Josef-Franz Brechensbauer Josef Franz Brechensbauer (*3. 11. 1867 Chomutov [Komotau] - †9. 9. 1945 Teplice [Teplitz]) - Sudetský pedagog, nadšený fotograf a lokální historik, významně se zasadil o rozvoj cestovního ruchu nejen v Krušných horách (Erzgebirge) - pocházel z vídeňské měšťanské rodiny, co po nástupu industrializace severních Čech přišla do Podkrušnohoří za prací. Prvním turistickým učitelem mu byl otec, zálibě věnoval každou příležitost a sám tuto vášeň podědil. Chodívali spolu po horách teplického okresu a modrobílou barvou značili výletní trasy.
S chotí Helenou (Ella), dcerou věhlasného vědce, jímž byl klinický lékař, pediatr, badatel a pedagog pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, Prof. Dr. med. Gottfried Johann Nepomucenus Ritter von Rittershain (*12. 5. 1820 Lvov - †20. 8. 1883 Zhořelec [Zhorjelc, Görlitz]), měli syna Alfreda Gottfrieda Josefa (*14. 8. 1906), který se regionalistkou taktéž celoživotně zabýval. Josef Franz vzdělání završil v rodném městě r. 1886 a záhy se ujal kantorského poslání, řídícím učitelem byl v Šanově (Schönau) jmenován r. 1913. V l. 1905 - 20 působil jako šéfredaktor časopisu Erzgebirgs-Zeitung (Krušnohorské noviny) Krušnohorské noviny - Erzgebirgs-Zeitung a příležitostně přispíval do deníku Teplitz-Schönauer Anzeiger (Teplicko-šanovský oznamovatel). R. 1907 založil a vedl teplický lyžařský klub.
Průvodce po Krušných horách, Fojtsku, severních Čechách, Doupovských horách a Českém středohoří od profesora Bruna Berleta, dvanácté vydání, za podpory Krušnohorského spolku editoval P. Kabisch, předseda krušnohorského tiskového výboru a Josef Brechensbauer, vydáno s novou mapou, Annaberg, Krušné hory, vydavatelství Graser (Richard Liesche) 1911.
Z minulosti města Teplice-Šanov a okolí - pohled do historie od Josefa Brechensbauera; tiskem Adolfa Bradera Teplice-Šanov, majitel - Otto Lüdecke
Po smrti krušnohorského cestopisce, profesora Freunda Bruna Berleta (*2. 6. 1825 Sieglitz - †30. 11. 1892 Annaberg) se za podpory Krušnohorského spolku (Erzgebirgszweigverein) s novinářem Paulem Kabischem (*10. 9. 1857 Chobienia [Köben] - †31. 8. 1927 Lipsko) editorsky podílel na revizi 11. vydání (Grasers Verlag, Richard Liesche, Annaberg 1908) bedekru Wegweiser durch das Erzgebirge, Nordböhmen und Böhmische Mittelgebirge (Průvodce po Krušných horách, severních Čechách a Českém středohoří) a později také 12. vydání (Grasers Verlag, Richard Liesche, Annaberg 1911) příručky Wegweiser durch das Erzgebirge Vogtland, Nordböhmen, Duppauer Gebirge und Böhmische Mittelgebirge (Průvodce po Krušných horách, Fojtsku, severních Čechách, Doupovských horách a Českém středohoří). Na kontě má ovšem i mnohé práce samostatné: Aus der Vergangenheit der Stadt Töplitz-Schönau und ihrer Umgebung - ein Geschichtsbild (Z minulosti města Teplice - Šanov a okolí - pohled do historie), vydal (1912) šanovský knihkupec Adolf Brader; Erzgebirgskammweg (Krušnohorská hřebenovka), v Kadani (Kaaden) r. 1924 vydal Vinzenz Uhl atd. Pátral po původu místních jmen osad, sbíral lidová pořekadla a přísloví. Předsedal teplickému horskému spolku, jenž sdružoval organizace: Teplitzer Gebirgsverein für das Erz- und Mittelgebirge von Ebersdorf bis Göhren (Teplický horský spolek pro Krušno- a Středohoří od Habartic po Klíny); Erzgebirgsverein Brüx - Oberleutensdorf von Göhren bis Kleinhan (Horský spolek Most - Horní Litvínov od Klínů po Malý Háj); Erzgebirgsverein Görkau von Kleinhan-Kallich (Horský spolek Jirkov - Malý Háj - Kalek); Erzgebirgsverein Komotau von Kallich bis Sebastiansberg (Horský spolek Chomutov od Kalku po Horu Svatého Šebestiána); Erzgebirgsverein Preßnitz von Sebastiansberg bis Dörnsdorf (Horský spolek Přísečnice od Hory Svatého Šebestiána po Dolinu) a Erzgebirgsverein Kupferberg von Dörnsdorf bis Hofberg (Horský spolek Měděnec od Doliny po Hofberg). V Československu od r. 1925 zastával funkci vedoucího pobočky ústředního svazu německých horských a turistických spolků (Hauptverband der deutschen Gebirgs- und Wandervereine), který vznikl r. 1920 a sídlil v Ústí nad Labem (Aussig). V 78 skonal ve svém domě - Zeidlerstraße 12, později Stalingradská tř., nyní Mostecká 3/12Řetenicích (Settenz) - čímž byl ušetřen vyhoštění. Manželka zemřela ve středu 30. 1. 1946 v teplické nemocnici, místa hrobů nejsou známa. Je považován za jednoho z hlavních otců Modré hřebenovky (Blauer Kammweg) a významného autora předválečné krušnohorské turistické literatury. Tangenta spojující saský Georgenfeld (pole sv. Jiřího) s Hřebenovkou (Kammweg) nese jméno Josef-Franz-Brechensbauer-Weg. Poblíž srubového restaurantu Beerenhütte zde v r. 2010 osadil krušnohorský spolek Erzgebirgsverein Zinnwald-Georgenfeld a sdružení Böhmisches Erzgebirge (České Krušnohoří) ve spolupráci s rodinou pamětní kámen.

Průvodce krušnohorskou HřebenovkouErzgebirgs-Kammwegführer - Tetschen (Schneeberg) - Erzgebirge - Asch (Hainberg) - Mit einer Karte des Kammweges - Herausgegeben mit Unterstützung des Nordwestböhmischen Gebirgsvereins-Verbandes, des Sächsischen Erzgebirgsvereines, des Verbandes Vogtländischer Gebirgsvereine und der Sektion Asch des Deutschen und Oesterr. Alpenvereines von Josef Brechensbauer und Ing. E. A. Prasse, Annaberg, Erzgebirge - Grasersche Buchhandlung (Richard Liesche), Verlag 1907.
Průvodce krušnohorskou Hřebenovkou - Děčín (Sněžník) - Krušné hory - (Háj) - s mapou hřebenových cest - vydáno za podpory Svazu horských spolků severozápadních Čech, Saských krušnohorských spolků, Svazu fojtských horských spolků a Ašské sekce Německých a rakouských alpských spolků - autoři: Josef Brechensbauer a Ing. E. A. Prasse, Annaberg, Krušné hory, nakladatel: knihkuectví Grasersche Buchhandlung (Richard Liesche) 1907. Digitalizovaná verze z fondu Saské zemské a univerzitní knihovny (Sächsischen Landes- und Univerisätsbibliothek) je dostupná na adrese: digital.slub-dresden.de.